čtvrtek 20. února 2014

Francie - Španělsko (od 02/03/14 v 2130)

Kamionem: Trutnov - Lyon
Pěší trasa: Lyon - Španělsko ( Camino del Norte (MOJE TRASA :-))


Pár slov:
Na cestu do Santiaga se opravdu těším, protože by měla být přesně to, co očekávám. Putování krajinou, malé vesničky, ptáci i oceán a to nejdůležitější je, že skoro „nevede“ po asfaltu a silnicích.
Samozřejmě tuto trasu chci projít pouze a jen pěšky, žadný stop,bus nic.... Délka je cca něco přes 800km

Vybral jsem si Camino del Norte a to z důvodu, že není tak „turistická“ jako Camino Frances, která je opravdu hodně známá a v době léta a prázdnin je prakticky plná a o to zrovna nestojím.

Doprava nakonec kamionem zdarma až do Lyonu. :-) Zde stopem/vlakem/busem do mé startovní pozice 

Uvidíme jak budu psát na blog, nevím jak to bude s elektrikou, protože budu kombinovat ostello a stan….. Takže třeba toho počteníčka moc nebude, jako zde, ale budu se snažit

Narazil jsem na krásné video po Camino del Norte, kterou půjdu i já :-) ( odkaz - kvalita HD )




Svatojakubská pouť - cesta do Santiaga de Compostela (něco o cestě)

Svatojakubská pouť vede z mnoha míst v Evropě na španělské pobřeží do Santiaga de Compostela. Odtud pak mnozí středověcí poutníci pokračovali až na pobřeží, do sto kilometrů vzdálené Finistery, považované v té době za konec světa (finis terrae). Klasická svatojakubská cesta začíná ve Francii v městečku St. Jean Pied de Port pod Pyrenejemi. Dnes jsou nástupní trasy na Svatojakubskou pouť značeny i z mnohem vzdálenějších míst.


Více informací zde :

http://cs.wikipedia.org/wiki/Svatojakubská_cesta
http://www.vwv.cz/jakub/
http://cs.wikipedia.org/wiki/Santiago_de_Compostelahttp://podnecky.blog.idnes.cz/c/153656/Pout-do-Santiaga-de-Compostela-aneb-o-cem-se-v-knihach-nepise.html

Pěkný film o putování na Camino Frances - http://www.csfd.cz/film/270141-pout/





pondělí 17. února 2014

Doplněn Řím ( Všechny cesty vedou do ŘÍMA )

+ Výběr fotek z putování (31/01/14 až 14/02/14 Pavia - Řím )
Kompletní počet fotek je kolem 1100, zde dávám pouze výběr ( ale rád promítnu vše na požádání :-) )

pátek 14. února 2014

Čekání na autobus....a domů

Tak jsem již ráno vše zařídil. Koupil jízdenku na poslední chvíli, za krasnych 1090kc (místo 1700kč) a mám hodinku a něco na můj autobus.. Je krásné, pofukuje vetrik a já se vracím zase domů. Kde okamžitě protridim fotky z mobilu a foťáku a udělám nějaké prezenční na blog...

Když bude něco hezkého cestou domů,.nahodim to..

...Jinak se prozatím loučím z ŘÍMA...

čtvrtek 13. února 2014

Všechny cesty vedou do ŘÍMA


Očista, sbalit a hurá ven… Venku je krásně a tak je dnešní den jasněj, hurá do Říma….Poklidím, vrátím klíče do schránky, jak jsem byl požádán a razím na zastávku. Na zastávce přešlapuje pár Italek a tak se ptám zda jsem dobře na cestě do Říma… sí sí……. Za pár minut přijede autobus, kterej zrovna není prázdnej a tak i s batohem si stoupám na zadní schody.. Cesta je děs, stále vystupuju/nastupuju, batoh beru do ruky asi ještě 20x…. Je zajímavé, jak se okolí před Římem mění….. Olivovníky, viné révy, by jste zde hledali marně.. Nic takového, místo toho je zde plno krav, ovcí a koňů..

Za chvilku nás autobus vyhodí na okraji říma a dále už pouze místní lokálkou nebo vlakem… je 0915 a ptám se kolik vlakem.. 15euro… to jo.ale do cestra jede autobus, super..čekám a v 1000 jedu na černo busem… Jsem kousek od centra, ale moje představa je jasná, nejdřív bydlení a pak focení a trajdání… V prvním kostelu se ptám, sestra volá a dává mě 2 adresy i s popisem cesty, jak se tam dostanu… Super.. První je tramvají a pak metrem… Vejdu do tramvaje a hned vedle mě 3 revizoři…. Sakra práce, teď to schytám… podívaj se na mě, pozdravej mě a jdou si dal sednout a hrajou si s mobilem… ufff mám štěstí… Koupím lístek (metro v italii není jako u nás, ale mají tam brány a bez lístku prostě neprojdete, nejde to obecpat jako zde…) 1,5euro na 100minut. Vystoupím u fontány Trévi (popravdě je to taková mala fontánka mezi hotelama a jinak tam nic není…ale slavná je…no..) nefotím a hledám ostello, to nenajdu a jdu tedy k dalšímu. Dojdu až na vlakové/autobusové nádraží (řekl bych tak 3-4x větší než hlavní nad. V praze) zde se optam a razím, je 1230 a mám dobrej čas… Nakonec najdu..mezítím potkám i českej zájezd tak se optám zda neví…neví….. nacházím druhé ostello a ptám se na cenu.. 50euro…ufff..čekal jsem, že bude drahé, ale tolik? No fuj…smlouvat se nedá a tak hledám jiné je 1400 a já se smiřuji, že budu muset dát 50éček za noc… Nakonec nacházím hotel pro hosty, který vedou jeptišky… 35euro….30? ok-…. Super.. Beru pokoj a mažu do Vatikánu, pro testimonium (doklad o dokončení cesty a potvrzen knežím..) busem se na černo dopravím až tam, cestou minu plno zajímavého. Bohužel na infocentrum mě slečna, krev a mlíko a velice přijemná říka, že dnes je již pozdě a že zítra….. To snad ne…. Je ochotná, volá a opravdu se snaží… Pošle mě ještě na 3 místa ale nic. Nakonec jí říkám, že přijdu teda ráno. Fotím Vatikán, vyfotím pár čínanu, oni vyfotej zase mě a procházkou přes celé centrum dojdu až k hotelu, dám si pizzu (taková odfláklá..) a ještě si projdu noční Řím… Fotím, je tu na každém rohu tak 5 policajtu, kdyby vám něco někdo ukradl, neuběhne ani 10metrů :-D Na pokoji vyperu věci, abych v autobuse voněl, dopíšu deník a v 2300 usínám…
Je ráno 0730 a jdu na snídani, vejdu a v tom se na mě každej podíva a je na pár sekund klid a pak pokračujou v jídlem je to něměckej zájezd a já sem evidentně nezapadám :-D v 0830 opouštím pokoj a jedu do Vatikánu. Za poslední 1,5euro kupuji lístek do metra, jsem na přestupní stanici a musím čekat 2-3 metra, které mě ujedou, než se dostanu na řadu, jsou tu 3 policajti, kteří dohlíží. Zlaté metro v ČR ve špičce…. Nakonec dojedu a bežím pro potvrzení… vše bez problému a já mám, co jsem chtěl… Dokonce mám právo na privátní prohlídku v basilica di San Pietro in Vaticano. A jsem naveden kam mám jit, super děkuji a mám čas a mažu tam. Tam přicházím ke starým známým ze včerejšku, policista v pohodě, odevzdám nožík a jdu k „hradní“ stráži…. Zase je tam ten blb ze včerejška, jsem docela podrážděnej, že mě nechce pustit a že se otevírá až v 1400 (což je pozdě, budu v busu) Říkám na férovku at si někam zavolá. Volá ale nic, nato přiběhne jeho vedoucí a omlouvám se, že nemužu a potřebuji potvrzení, to ukazuji, ale najednou zase nic. Jsem už naprosto znechucen a nemám chut se s ním dál bavit, rukou ho pošlu do hajzlu a říkám ať si zde udělaj pořádek.. balím si papír a ještě ke mně přiběhne a zase se omlouvám, na to už mu jasně dávám na jevo, ať jde někam. Beru nožík, rozloučím se s usměvavým policajtem a jdu na metro, mám čas a tak si ještě procházím město na nej. Metro. Metro prošvihnu o 4 minuty a na další lístek nemám peníze….sakra práce…. No nic…zjišťuji bus a jedu busem… v 1130 jsem na mé odjezdové stanici………Dopisuji deník za krásného slunného dne. Bylo zde fajn a v duchu přemýšlí, co mě to dalo, vzalo…..


Něco o pocitech poutníka a náhled na Řím

Řím je velké, hezké město. Můj první dojem byl však, že je to neskutečná díra a žumpa… Ale proč jsem si to myslel…

Když putujete krásnou krajinou, potkáváte vesnické lidičky, vnímáte jen krásu okolí, čistej vzduch, sluníčko, které vás hřeje nejen na těle je příchod do města spíše za trest. Jsou zde všude cikáni, černochové, stánky…Prostě je to turistické město, na focení krásně, ale jinak mě to v tu chvíli nic neříkalo, nebylo to tu, co jsem hledal, co jsem chtěl… a spíše jsem byl naštvanej, že cesta končí zde, kde málo lidí zná tuto cestu a to i v kostelech, není tu nic pro poutníka (jen jedno ostello, které je v rekonstrukci a prej zadarmo) máte problém sehnat Testimonium, protože v 1600 je už pozdě. Jeden říká to a druhej to a to vás po té cestě dost mrzí… Celou cestu není problém a největší je na konci cesty. Je to prostě turistické město. Jednou se sem ještě nejspíš podívám, ale už jako onen turista a jen na víkend (a popravdě teď se tam ani nechci vrátit). Radši navštívím menší městečka a staré známe….

Vatikán je fajn, zde asi není co moc psát…..

Tak jsem zakončil moje putování po Itálii a jsem rád, že jsem jí prošel/projel.

Děkuji všem lidem, které jsem na cestě potkal za jejich přijetí a pomoc.







...Cesta do Sutri...

Tak jsem se z Viterba (nikam jsem nespechal a tak jsem asi 2,3 hodiny brouzdal město a fotil) nechal panem řidičem posunout do cca půlky cesty. Vystupují a místni osoby, se ptám na nejbližší ostello. Ukazuje mě cestu, že buď po asfaltu cca 5-6km nebo krajinou 7-8km. Mám čas a tak beru cestu krajinou... Nese se krásnou přírodou a docela i daleko od civilizace...nacham naprosto luxusní místo na oběd, ale i stanovani a dlouze se rozhoduji, jestli zde nezustanu...no zvědavost volá a tak pojim a jdu... Scházím do údolí, svítí slunce s mrakama ale vypadá to dobře.. a tak Sí tak kráčím tou krásou, když v tom přes moji cestu stromy, ale poměrně dost...chvilku hnedam kudy kam..nakonec prelejzam, podlejzam..vše klouže, nevidím kam slapu a tak každý krok zvazuji 2x... Úspěšně vše zdolam a jdu dál... No zase, přes tohle.údolí se musela prohnat brutální bouře, vše je vyvraceno, zničené, no nechtěl bych tu zrovna ten večer stanovat..  když to zjednodusim tak tohle jsem měl celých cca 5km? Ale bylo to super.. jen jsem si tak říkal, že kdyby se mě tam něco stalo, tak se pomoci nedockam.. moje cesta ie znacena celkem dobře a vede přes řeku přes most...no jo....ale kde je ten most...ten most byl asi 20m dál potopen... No hledám, jak prebrodit/preskakat řeku.. preskakovat se mě moc nechtělo, kameny jsou kluzky a nevím, jak stabilní.... Všude je to extrémně promacene. Každej krok se zaborim 10cm do země.. nacházím 2 místa, kde by to šlo... Nakonec je zavrhuji..zbytečný risk a zde se mě moc riskovat nechce. Nakonec nacházím celkem slušně místo(stále jsem šel podél řeky níž, ale tam cesta nebyla a tak jsem tam bojoval s místní přírodou) šup a podjela mě noha, naštěstí jsem sednul na karimatku a pohoda, jen rukou jsem přejel po nějakým ostrim kameni a trochu si rozrizl ruku, nic co by mě nějak zarazilo. Jack to dezinfikoval a jde se dál. Řeku jsem přeběhl a po dalším podlezani, hledání alternativní cesty prichazim k dalšímu mostu, který je zase posunut, tady již o tom nějak extra nepřemýšlím a řeku prebehnu. Prichazim k ceduli a zaterasum, že je cesta uzavřena..hmmm skvělí a z mě strany to.nedaly (stejně bych tam šel) projdu dál a jdu po krásném červeném bahně, který mám občas až po kotníky...no má cesta pokračuje dolů, zase ie zákaz...juchuu těším se na dobrodružství.. ale cesta je již v pohode, obac nějaké kamení na cestě, strom, ale nic hrozného...

V tom prochazim zajímavým místem, všude kolem je bordel, psi, rozborene baracky, malé chaticky a nikde nikdo, jako v apokalypse (ze už by, říkám si...) A hašiše to vypadá, jako by se tam přihnala velká voda, židle, gauče všude, prostě jako rabování... Nemám strach, ale jsem zvedavej.. tohle jde ještě tak 2km.. v tom v dálce hromy a nademnou černo, prší... Takovej ten jarní destik, svítí slunce je vedro, ale prší... Pridávám do kroku, ale cestou jsem minul jeskyni, kde bych v nejhorším přečkal... Vchazim na silnici a predemnou hradby, baracoy.... Sutri...  Moje útočiště.... Optam se místních a hurá do kostela hned v prvním, do kterého vchazim zpívají jeptisky, krasnej hlas se nese kostelem a já je na chvíli sledují.. v tom sí me jedna všimne a ukazuje nejspis na venkovni dveře.. musím rict, že je možná až škoda, že je jeptiska, protože to je prostě kočka... No nic..jdu ven a otevírám elektrický řízené dveře (mají je zde všude, kde jsem byl, pomerme se mě ten systém líbí) sestřička je za přepážkou a vypadá to jako na poště, když nesete balík, kukatko a vedle ta otaceci věc kam dáváte balicek.. Credencial,ID a 15euro... WTF...v duchu... Mám poslední 10eurovou bankovku.... Říkám moc a rozhodnut se vrátit a stanovat... Ten?ozve se.... Ukazují ji 10euro a říkám, že vše co mám na cestu do říma a že mužů 5eur... No kupodivu souhlasí... Mám ještě nějaké drobné, ale to.Sí chci nechat na nějakej místní pamlsek... Do otaceciho čehosi mě vrací a dostavam elek.primotop a klic a ptá se kdy ráno půjdu.. 8..ok? Ok... Navadi mě na dum, kterej je hned vedle kostela.. a ať Sí zapnu bojler... Ok a ráno klíče do schranky.. děkuji a jdu se zabydlet..  procpu se dverma a nahoře je několik pokojů, můj až na konci.. krasnej, malej a dostačující pokojik... Zapnu bojler a ač znaven jdu do města... Je to celkem malé a další městečko na můj seznam oblíbených... Dělám pár fotek a všude máj zavřeno (pizza) tak Sí kupuji takové sladke koule, jsou moc dobře, sním je driv než stihnu vyfotit.. říkám si, že bych Sí mohl udělat hostinu na pokoji.. najdu místní obchudek a udělám menší nákup, mleko,sýr, něco sladkého.... Zaplatil kartou a dostavam do ruky tašku.... Ta taška voní/smrdí a na dotek je stejná jako kondom...nekecam...usmívam se tam a vypadám jako místní blázen, kterej je stasnej z tašky.... Jo ta taška poputuje do CR...jako důkaz dolicny..Haha... Vše nakoupení v akci... A zatím nejlevnější obchod, kterej jsem viděl..

Dojdu na pokoj, vybalim na stůl, vyfotil a pouštím se do toho, kus toho,toho,mlíko, peach limca...no futruju se jako dobytek... Nikdy bych neveril, jak mě bude chybět mleko....mnam...no ono po tech polivkach, by mě chutnalo vše....  Hodím sprsku a natahnu se, doplním tekutiny, co to jde. A dopisu deník... Signál tam bohužel není a tak nemůžu dopsat blog...

Můj plán na další den je jasný, když bude ráno hezky.......vydam se do Říma, abych měl dost času na fotky, ubytování... Protože další den bych to nemusel stihnout (coz se dnes ukázalo a udělal jsem dobře)

úterý 11. února 2014

...Viterbo...

Tak jsem již po sprse, věci vyprany, šátek na krku a deník dopsan.. po pár hodinách vlakem, busem jsem se sem dostal. Ve vlaku mě chytnul průvodci, ale ten vlak nejel kam měl, ikdyz mě bylo řečeno, že jede a tak mě nechal bejt a ještě mě poradil, kde mám vystoupit a jak pak dál. Mile mě překvapil...hodnej pruvodci... Když jsem dojel do cíle busem, kde jsem měl krásnou projížďku horským městečkem se mě na autobusaku ujaly 2 ženy, jedna jaksi mentálně mimo realitu a druhá stará malá paní, ale umělá AJ.. té jsem se pak věnoval.. poslala mě na bus a v buše byl mladík, kterej se mě ujal dál... Řekl kde vystoupit a kam mám jít. Před kostelem mě sestra řekla, že je otec v nemocní a navedla mě jinam... V jiném kostele jsem se dostal do pracoviště zpracování map pro Garmin... Ochotnej starší pan mě vytisknul mapy, zakreslil kam mám jít a volal ženě, aby tlumočila... S tou jsem si pokecal a předal jejímu manzeloj. Volal na ostello, ale nikdo to nezvedal, říká, ze mě tam odveze...wow...  Jme tam a nikdo, volá a v tom přijíždí otec ve starém mercedesu, dost při těle a na krku megaretez z křížem, jak kdyby byl repova hvězda... Loučím se s "garminakem" a ještě píše číslo na jeho ženu, kdyby něco... Děkuji a otec mě vede na ubytovnu...30euro... Koukaj jak sova....nepřichází v úvahu a ukazují do penezensky, kde mám poslední 5euro.... Vše co mám... Někam volá a říká, že ok a bere(tohle mě docela zajímá, jak to vlastně funguje a kam jdou prachy...hmmm) dává mě razitko, vyplním ID, říká ať po sobě uklidim a ráno jen ať zabouchnu... Loucime se...  To bylo tak ve stručnosti... Ahoj

Akce...akce...akcičky

Večer po cca půl hodinové sprse, jsem se zachumlal a mrknul na jeden film na mobilu... Udělal coldrex, vzal podkolenky, termotriko a na to ještě triko a kolem krku šátek. Spal jsem temer až do rána. K snídani již nic nemám a tak Sí říkám, že koupím něco málo v supermarketu. Ráno neprší, nesvítí ale je teplo. Radují se a plánují návrat na trasu. V místním supermarketu (ty ceny jsou šílené...po přepočtu samo sebou.) Jsem si koupil vše v akci, sušenky, babovku...a coca colu (no jo..... Byla v akci) a zasedl jsem na nadrazi a hodinku snidal babovku... Jakmile vyjedeme z města liják....ale poměrně velkej. Tahám mapu a kombinuju... Nemá smysl se vracet, protože všude prší... Vlakem se přesunu do Orvieto...zde jsem se chtěl vrátit busem do Radiosfani a pokračovat pěšky.... Bohužel venku prší....a jedinej vlak mě jede do Viterbo a zároveň navazuje na moji cestu zde jsem společně s dvouma slecnama kontrolován místní policii a téměř 20minut čekam na návrat občanky.. Chtěl jsem se složitě vrátit busama, pro razítka, ale kašlu na to. Kdyby počasí přálo, vrátil bych se. Jelikož z důvodů počasí jsem si objednal autobus na 14/2/14 v 1315. Jsem již dost blízko cíle. A 14tého chci bejt brzo ráno v Římě a proběhnout sí ho (fontanu Trevi/y, Vatikán, dat sí kafe s papežem, vyfotit se a vymenit emaily :-) no klasika) a PAK se přesunout na bus a domů. Regenerace nozek, pomoct tatikoj, vytridit fotky, opravit blog a připravit se na me vysněné Santiago... Lépe Sí připravit trasu,mapy atp (ikdyz tato cesta je naprosto geniálně znacena) a dat si možná po 2 letech pořádně horkou vanu (ale stejně zase skončím ve sprse...tu prostě miluju)

Ještě abych nezapomnel, ráno jsem doplňoval vodu a dával ji do určené kapsy, když v tom něco kruplo... Sahnu do kapsi a tam nenacnuta 80% čokoláda.. BIO.. vůbec nevím, kde se tam vzala, nebo kdo mě ji tam dál. Někdo u koho jsem spal, ale vcera odpoledne tam nebyla, nebo jsem si ji nevšiml...zvláštní...že?

pondělí 10. února 2014

Malá paní s velkým srdcem (Chiusi Scalo)

Dnešní přesun : Buenoconvento - San Quinco D'orci - Pienza - Montepulciano (zde bylo asi 20duchodcu a všichni hráli karty a řvali na sebe viz tajná fotka)- Chianciano Terme - Chiusi Scalo.. to vše od 1200 do 1815. Musím říct, že se kláním řidičů, malé zatáčky, auta je blokujou a slušně to řežou a všude pod vama sraz pěkně dolů.

Jsem na místě a vystupují na nadru a jdu na vlakovou stanici zeptat se, zda něco jede do Radiosfani... Nic, denně tam jedou jen 2 autobusy... Co teď...tma, chcije jak svineeeeee. Asi sednu na nahodnej vlak a v nej. prdelce vystoupim.. a najdu místo na stan.. ještě se ptám u chlapa v baru na spoj a ujima se mě malá žena (menší než picingr) anglicky umí, zakladni fáze... Říká, že mám dnes smůlu, ale ukazuje vesnice v okolí odkud bych se tam třeba dostal.. ještě mě ukazuje ať se zeptám řidičů autobusu... Bohužel zde žádnej zrovna nestojí a tak se vracím v dešti zpátky do tepla stanice... Kupuje sí někam lístek a zase se dáváme do řeči... Dojde řeč na cestu a jak je dnes hnusne a že potřebuju někde složit hlavu a musel jsem se dnes přesouvat busem, ale že tam kam mám namířeno, je ostello zadarmo. Říká, že je zde hotel ve městě za pouchym 20euro, říkám, že to je moc, že mám nějakej rozpočet do Říma a že teď už jsem jen tak tak... Říká, že by mě vzala k sobě, ale má doma plno(ukázal jsem ji credencial a tak bylo jasný, že nejsem lupič nebo vrah) Říkám, že nepotřebuju postel,jídlo jen přístřešek... Říká, že zde má kamaráda, kterej má bed&breakfast a že bych tam mohl bejt, ptám se na cenu a říká kolem 15eur.. říkám, že moc, že jsem zatím platil pouze 2x nebo dobrovolně kolem 5euro.... A říkám, že děkuji za pomoc a ochotu a že něco vymýšlím a rozhlížím, co budu vymejslet... Na to něco říká, ale nerozuměl jsem ji... Že prej mě ukáže, kde to je a zaplatí za mě 10euro a ia zaplatím 5euro... V hlavě mě srotuje, jestli jsem si to dobře přeložil... Proto ji to opakuji a ujišťuji se. Opravdu to řekla. Neverecne stojí a dívám se na ní a říkám, že to není možný, že jsem ve snu. Nasedame do auta a odveze mě asi 3min od vlaku.. villa guiseppe.. volá mu, kde je, protože se obyčejné vrací až kolem 2000. No zrovna jde domů a za 5min tam je. Povídáme si v autě, co dělá. Vyučuje němčinu,francoustinu a italstinu.. má velkej barák a bydlí tam její syn a vnuk..no prostě všichni pohromadě...a pečují 3 africke chlapce v mém věku... Wow... Říká, že je tam špatná situace a (nejsem Sí jistej) adoptovala je.. a zde je vychovává.. přišel pan villi a říká mu, co a jak.. nevím, co ji mám říct a chci email... Dává mě vizitku a ať napisu.. Simonetta se jmenuje, strašně ji děkuju, beru batoh a běžím do villy. Je tu pekne, zima ale fajn.. mám postel, vanu. To jsem dneska čekal opravdu nejméně. Dávám mu 5euro a hned Sí vařím polévku... No po včerejších hodech me moc nenasitila... Simonett ještě říkala, že pošle jednoho kluka sem pro překlad, ale nevím čeho... Mám strasnej abstak na sladke, již nic nemám... V ČR na mě čekají ještě dva balíky hariba a hnedka vysosnu jednu celou colu (ano..nejsem zavislak...nekourim, protože já piju coca colu.... Říkám s oblibou) v krku ke docela bolí, tak sí uvarim coldrex hot, kterej na mě celkem bezva zabírá...

Zejtra bych se měl vlakem přesunout v 0600 do Radiosfani, ale raději bych se přesunul tím pozdějším.... Protože, co tam, jestli bude zase pršet celej den... Uvidíme zejtra... Teď se půjdu osprchnout a natáhnout.... Popiju drink, vypálím bacil Jackem Daniesnem a věřím, že mě bude zejtra dobře... Už se mě to blíží ke konci. A já chci být na Santiago 100% fit...protože, to bude o něčem trochu jiném... Dobrou noc do čech...

Tak se stále sunu

Tak jsem se přesunul asi z 3 městečka a čekám na hlavním nadrazi na cestu do Chiusi Scalo..Pienze mě obsluha, při dopisovani deníku, řekla, že má pršet celej tejden.. no super... Mám 45min na bus. A venku je nepredstavitelnej vítr, město je polozeno vejs a stromy se zde slušně klanej k maticce zemi. Na chvilku vypadl i proud. Všude je bílá smrs a z oken vidím tak 400m a pak bílo... Mám hlad, protože jsem ještě nejedl... Tohle počasí mě celkem tahne pod stan a zároveň mu dat nějakou pořádnou čočku..Haha.. uvidím, co přinese další město.. Bohužel čas není na mě straně, zde spát ale nikde nejde..resp. není kde... Úplně se vidím ve stanu ve spacáku, jak prezivam tu smršť venku.... Vítr ohejba stanem, kapky zlověstně bubnuji o plachtu, zoufale snažící se dostat dovnitř a poctit mě navstevou...uvnitr já...s blazenym výrazem zachumlanej a pijíci v naprostém klidu čaj... No jsem zvedavej na další události dnešního dne....

Déšť, krk a přemýšlení

Je 0800 a budí mě otec, ocista rychle na čaj a babovku. Během večera jsem cejtil bolest v krku a tak jsem celou noc cucal pilule a strikal tamtum verde....no uvidime, jestli se z toho něco vyklube.. Venku prší, poměrně dost a říká, že musím dnes jíst, protože v 0900 jede do Siena pracovat... Rychle se zabalim a doplňují vodu, ptá se, jestli mám pláštěnku, mam,.ale krátkou.. říká, že na další 3 dny hlasej déšť... Říkám, že vybehnu za město a postavím stan a budu čekat (chtěl jsem si koupet nepromokavej komplet, který je mnohem lehčí než ponco a nasadí se na věci a můžete krásné jít dál...) A že jako první chvíli budu čekat na vlakové stanici...pár hodin a uvidím, co bude.Nato mě odpoví, že mužů počkat tady než abych čekal tam, a dodává, že to může bejt jako včera a kolem odpoledne může bejt zase fajn. Loucime se a děkuju za všechno jídlo,přístřešek...no prostě za vše co mě zde umožnil... A odchází, mám jen všude zavřít dveře.. na stole mu ještě píšu adresu a říkám, že až bude v CR ať se ozve a sejdeme se... A připojují ještě dopis s obrázkem poutniku... Nechávám mu to symbolickou 10korunu, jako vzpomínku na mě.. mám zabaleno, sedím v kuchyni, udělal jsem si další čaj a čekám, až počasí trochu poleví, abych mohl vyletnout z hnízda...

Dopisuji deník, a včerejší večeři jsme se nějak nedohodli a když jsem přišel, měl jsem to připravené na stole, jako doma. Myslím, že otec spi a tak vše sním, naleju Sí sklenici vína a jim lazane... Zákusek buchtu a v tichosti vše uklizim (otec má povesene kastroly na řetězech u dřezu) samozřejmě se otočim a zapomenu na kastoly... A hlavou do pár bouram, bordel jak v tanku, jak o sebe cinkaj... V tom slyším kroky z chodby a otec se směje a vchází do místnosti(nespal, ale byl ještě v kostele) a ukazuje, že jsem moc velkej a že to je prispusobene pro něj. Sedme Sí a ještě povídáme, dělá zase caj na spani a říká, že bude dneska večer koukat ještě na nějaký film o africké komunitě, jestli chci, mužů taky...  Jelikož je 2200 tak říkám, že si půjdu nehnout... Ocista a už se chumlam..... A nečekám, že ráno bude zase pršet..

Mimo jiné:
Pár lidí mě psalo, že vůbec nestanuji a de fakto stan tahnu pouze na zádech a ukazují mu Itálii... Je to pravda... Duvodu je několik...

1- to co vidíte na fotkach, krásu zelene, louky, hory...je hezké, ale v realu to je více méně bahno, do kterého se pěkně propadate a stavení stanu je tedy, až na pár výjimek nemožné....
2- zde je to hustě zabydlene, a není to jako v ČR, kde vyjdete z vesnice/města a máte les a volnost. Tady vyjdete z obce, ale mimo obec máte další baráky, minivesnice, soukromé pozemky, které jsou oplocene, cesty... Prostě se všude něco rozprostira.
3- stanovami mimo kempy, je zakázáno (ale to bych neresil, to je nejmenší problém..evidentne)
4- to nejdůležitější,aspoň pro me je to, že bych sice putoval sám(ale na to jsou lepší místa) ale nic bych nepoznal, takhle mě zvědavost tahne, co bude dál, koho potkám, jaké bude další ostello,placené?zadarmo? Přišel bych o strašně moc zážitkůa a to by byla podle.mě velká škoda... Takhle mám plno nových přátel, kterým mužů napsat a přijet se za nima podivat (zase nizkonakladove)a pomuzou mě zde třeba s ubytováním... O tohle bych přišel, kdybych stanoval... Na stanovani jsou lepší místa s výhledem a fotkama... Sice to není, co jsem plánoval, ale vůbec mě to nevadí, protože nebyl lepší...

Venku prší víc a víc....ach jo...

neděle 9. února 2014

Poslední dva příspěvky jsou otocene....

Nejdříve SIENA A PAK BUENOCONVENTO

Z telefonů to nejde opravit.....

Vše špatně pro něco dobre...(Siena)

Ráno jsem se vydal dál, krásná příroda, cesty.... Dám si oběd a slunicko mě hřeje do zad... Kráčím si dál a dojdu do jednoho městečka jménem Colle di Val d'Elsa.. koleno bolí a místní kopce dolů mě na sil nepridavaj...odsud se přesunu busem, cesta ie zase po asfaltu.. chci do města Monteiggioni.. je to 8km po silnici... Bus jede za chvilku a na černo jedu... Vystupují s naději bydlení...no to bych chtěl moc, je tu fabrika, jeden barák a to je vše....sakra práce do prdele...kleju, protože bus jel až do Siena. No nic, poprchava a beru bundu...jdu po ceste a stopuji...nic....stále....nic....zase nic......a pro změnu zase nic.... Do Siena je to cca 12km... Dojdu ke značce a 8km ještě...super... Stopuji dál....situace je stejná...jdu v serpentinach na stopa nevhodné...naprosto nevhodne místo... Vchazim do zatáčky, když v tom z dolní zatáčky se noří BMW....popravdě nemám chuť zvedat ruku, protože lidé v těchto znackach nezastavuji....nic za to nedám... Zvednu a vidím blinkr...juchuu...pribehnu, Siena? Sí...import to mě? Sí... Sedím na zadní sedacce, žena řídí a muž Sí semnou lamanou aj povídá... Jsou to manželé a jedou na vylet... Vyhodej mě v Siena a já se místních policajtů ptám, navadi mě a já se vracím zpátky....zeptám se v kostele a otec, sedne a vygoogli mě to.. jdu přes celé město zpátky...ach jo... A těšim se já pelech...je kolem 1650... Kam myslíte, že dojdu..... Hotel....pro poutníky...to bych se pos+al.... Pro mě za 15euro ještě s někým...a to že putuju, jinak pro turisty 25euro... Hned to zamitam.... A jdu na autobusovou zastávku... Jede to v 1740...mám čas, ale je večer, chladno.... Co ted.... Na mape nahazim městečko cca 30km za Siena.... Buenoconvento. Něco mě rika, že tam to bude ok.... Bus mě hodí na nadrazi...zde se na černo presouvam na vlak.... Štěstí bylo dost a beru lístek na vlak za 3 eura...placu nad cenou, ale co kdyby.... Jede to v 1845...doplním vodu, co kdyby a jedeme....  Jsme tu... V hospodě, se ptám, co a jak a kam a kdy a nejlíp hned.... Shodou okolností vchází žena, která pracuje v infocentrum a mluví aj... Po 15 min rozhovoru, že tu je levnej hotel za 35eur(už se vidím ve stanu) říkám, že ne... Že preferuju kostel, otce atp.. volá otci, ale nezveda to...navedeme ke kostelu.. jdu... Bohužel je zavrenej...ale mám to prej zkusit zezadu a hledat žluté dveře, že tu bydlí... Nenacházím, když v tom je zamnou osoba s infocentra, vrátila se pro me..a vede mě ke dveřím, volá mu nic, zvonime nic. No mám tu zůstat a zkoušet to.. a odchází... Zvonim, ťukám..když po cca 15min někdo vykoukne...pelegrino...si... Jde dolů. Vítáme se a vede mě nahoru.. procházíme knihovnou, kuchyni a ukazuje malej pokojicek s toaletou,sprchou a postely... Je 1930... Říká jestli jim pasta..ano... Ať se osprchnou a na 2000 je večeře... Wow... Osprchlej, vonavej jdu do kuchyně... To vše se dělá jen pro me.... On už jedl.1 chod jsou lazane(či jak se to pise).mluví aj a tak si povídáme o všem možným.. jím..sním skoro celé 500g balení testovin...jestli jim maso...yes... A sahá do mrazáku pro tence nakrájené hovězí za pár vteřin Ho mám na talíři... Povídáme dál...o ekonomické situaci v itálii a jak je to v čechách, o komunismu, víno a dává mě sklenici a nalejva červené (říkám, že pouze červené) a vinu hovoříme dlouho, říká, odkud, k čemu atp.... Dojidam a v tom se tak usklibne a říká...i have cakes... A nese dva talíře buchet a pusinek(vajíčko s cukrem a uděláno v troubě..je to sladak) učím Ho česká slovíčka a on mě italská... Dávám si jednu pusinku a vracím se do mladí, kdy mě je dělala babička a já ji přitom pomáhal... Je to přesně ono...dávám sí babovku (ceskej buchan) a v tom přináší víno bile, ale dezertni, je sladke a má 16%. A je Ho malá produkce a velmi drahé(obdoba slamovky) hodí se k zakuskum...a nalejva malej kalisek...je vyborne....ta chuť mnam..hned bych vypil lahev, jak je lajně říkám mu a vtipně dodávám, že ta chuť je nebezpečná..zasmejem se a dělá mě čas na dobrou noc (řekl bych hermankovej) ..povídáme Sí takto do 2210 a loucime se se slovy, že ráno nechá otevřené dveře a mužů jít, až se vyspim. A k snídani ať Sí udělám caj a dojim babovku.... Loucime se a jdu zalehnout........ještě Sí uděláme fotku a měníme email.....
(v přepíše toho bude víc...)

Bouřka, relax day(Buenoconvento)

Ráno mě probudí budík... Je 0800 a venku je dost silná bouřka, asi mě ji poslal taťka, abych nezapomnel na jeho narozeniny.... Vše nej k narozeninám tati.... Píšu v sms a deru se z pelechu, mám otevřené okno a hned se vidím za bouřky ve stanu..bubnovani kapek na stanu,zachumlanejch ve spacáku..to mám rád a dobře se spí.... No nic, přestanu snít a jdu posnidat... Otec již sedí v kresilku a čte si (čte knihu, kterou čtou všichni katolíci jen v neděli má 3 výtisky po cca 500stranach a je u prvního) ptá se co dnes budu dělat...no vemu ponco a půjdu dál... Říká, že mužů ještě jeden den zůstat, když je tak hnusne... Jsem stastnej, odpočinu si a budu relaxovat... Ale jsem slušně vychován a zároveň to chci nějak oplatit...a ptám se, zda ie něco s čím bych mu mohl pomoci... Zamýšlí se a po chvilce říká, že by tu něco bylo... Vemu bundu a jdeme do přízemí... Jsou zde kameny, do kterých vytesava panacku poutniku a rozmistuje pro lepší navigaci po městě... Ukazuje mě co a jak a mizí... Na 5 kamenů nakreslím panacky se sipkou a začínám tesat....první hledám techniku a u dalších už jedu jako profil... Jedu maximálně precizně a aby to byla dobře odvedena práce a zapůjčil mě kabát abych se neuspinil..( otec jel na mši) v 1145 přiběhne a říká, že super práce a moc Sí to chválí, jak je to hluboké a říkám, ze je to lepsi a barva tam lépe chytne, chválí a uznale kejve(to me strašně potěší a hřeje u srdce) a už nese barvu....jsem rád, že své dílo mužů dotáhnout do konce a při odchodu říká, že v 1300 bude oběd a s mistickou běží do kostela. Jelikož už jako dítě, když jsem si omalovala, sem nesnášel pretahy a nikomu jsem omalovanky nedával, musela to bejt tip top odvedena práce...v 1240 mám hotovo a musím říct, že mam opravdu dobrej pocit, že jsem do toho dál maximum, ale hlavně proto, že zde po mě něco zbude, kdo tohle.lůze říct, že dílo cizince bude zdobit město (nehledě na to, že jsem si udělal svoje vlastní postavičky na dva kameny a jedna se tak o unikat, ty mě pochválil a moc se mu libili i otci) jdu se umejt a Mirana(rumunka, co zde hledá práci a kněz ji zde nechává zdarma bydlet, ona občas uvaří uklidi)

Sedíme a český přeju dobrou chuť(včera jsem ho to učil) je risoto s houbama...a jeeee první houba jde já stranu....pak jsem si řekl, že příjmů vše, co cesta přinese a jim houbu...pár soust prezvikam, ale pak dlabu jak zjednanej a ani je tam necítím...ještě Sí pridávám a dojidam vše co uvařila. Druhej chod je spenat s vejcem benedikt...no super bašta(otec mezi jídlem pochvali mě finální dílo) pridávám si a ještě dojidame zbytek testovin....vše vyluxuju a nakonec jablko a kafe s buchtou.... Jsem doslova jak kyselina(takto se většinou chovám v objemove fázi cviceni) pokecame otec má setkání je 1400, dopisuji deník a jdu do města... Mám klíče a naprostou důvěru, protože jsem v jeho bytě, mužů kamkoli... Jdu ven, fotit, navstivim muzeum, projdu asi 10x město. Je siesta a všude je zavřeno, až na jednu kavarnu, kde je půlka města... Nacházím malou vinoteku, kde je otevrino... Sedam a dávám si sklenku červeného...v rohu sedí chlap, kterej sem nepatří...bunda, batoh,dvoje boty...

Pelegrino, yes...umí anglicky a tak za 5s sedím u něj u stolu. Jde stejnou cestu, jako já, pokecame o místech, kde ale spali a ukazuje naprosto spickovej přehled míst, kudy se jde, čísla, jestli se tam plati, zda se dá prespat..super...denně jde 50km, není to jeho první cesta, tak má mnohem lepší váhu batohu, než já... Říkám, že další cestu chci Santiago...no víte odkud je? Přímo že Santiaga de Compostela... Tak se vyptavam na cesty atp... Rika, že ostella za 5az6 euro. Což je přijatelné...protože bych nemusel brát stan, uvidíme dle rozpočtu... Zejtra máme společný cíl a třeba se na něm setkáme. Povídáme Sí 2 hodiny a blíží se čas večeře, barman Ho hodí do kostela kousek odsud, kde je jeho znamej z dob misionarstvi. Má snídani, večeři, jako já. Děláme fotky, měním email a vyrazíme oba pryč....  Jsem doma a nikde nikdo, asi jsem se preslech a bylo to v 2100...no jdu do restaurace na pizzu, která mě byla doručena od Španěla... Je luxusní, výborná, famózní a jak by řekl kamarád...špičková.... Jsou tu olivi, které nejim....no už jim..jsou luxusní.... Pizza já mě ve asi za 10min (ano i s kurkama) .. sedím vedle krbu, kterej fouká do prostoru teplo.... Sedím na terase, která připomíná skleník, ale je tu fajn.... Jsem rad, že jsem dostal možnost, zde být a nasat ducha města a odpočinout si... Bohužel koleno bolí už i bez batohu, tak uvidím, jak a co zejtra... Deník mám dopsan...blog taky a já se přesunu na večeři k otci... S chlapackym pozdravem se pro dnešek loučím..... Papík všem :-)

sobota 8. února 2014

pátek 7. února 2014

Čekání na Godota,déšť a kolena(San Gimignano)

Hned ráno, jsem posnidal a vyrazil na cestu, jelikož sem v toskansku, jsou zde typické kopce, cestičku a jde se krásné. Ráno bylo slunicko, občas mrak... Bohužel, co čert nechtěl hned asi po 20 krokach levé koleno, které se hlásilo už včera poslední km. No nebudu lhát, když řeknu, že koleno bolelo tak, že jsem chtěl hned zabivakovat do San Gimignano je to cca 13,5km...  Což je krasa... Ale šel jsem šnečím tempem a to doslova.. šílená bolest a přemýšlím, co stim.. z kopce to je nejhorší a že schodů pomalu ani nemůžu sejit.. samozřejmě se k němu přidalo i druhé, sice ne moc, ale asi zavidelo a muselo se přidat... Jdu možná 10m za minutu, naštěstí kopec nahoru..to kolena neboli...bohužel dnes jich bylo více dolů.. najdu ideální místo na oběd, lavička nahoře na kopci, sice šílené fouká, ale slunicko svítí... Najim se a je cca něco po 12te... Slunim se zde do 1330.. udělal první krok a asi už dál ani nedojdu... Jak mě to sere, ale dneska do další vesnice dojdu.. jdu asi 1km dolů...snad hodinu... Konečně kopec nahoru, hlavně jsou zde konečně místa na slušně bivakovani, nic moc mokro a krasnej výhled..projdu kolem pár krásných domů, které slouží jako holiday farm... Šlo by zde spát, ale je brzo a nechci se flakat, tak trpím a kráčím dál.... Jdu po vrchach kopcu a mám nadhernej vyhled....v tom vedle mě zastaví auto a začne si semnou povidat v AJ... Povida, že tam má ubytování na léto pro angličany, jako jsem ja (jo aspoň mě neprirovnal k němcům) vyvodim Ho z omylu, že jsem čech... Nemá u sebe klíče a tak říká ať pár minut počkám..je 1500.. v 1520 projíždí a mává na mě ať počkám..ok...je 1600.....kolem mě je všude černo.....je 1630 a nic...hledám místo pro stan, že tu prespil...je 1655 a i má trpělivost je u konce...všude kolem mě je už naprosta tma a v dálce je videt, jak řadi sajgon...ostatně všude kolem me, jen nademnou je zatím světlejší obloha...dávám mu 5 min a pak vyrazím.... Vyrazím a mirim do toho sajgonu... V další vesnicce je kostel,zabehnu a uvnitř je otec a 2 jeptisky, kteří provádějí modlidbu...otec vstává a jde ke mě, podáme si ruce a říkám, že hledám pro dnešek útočiště... Posílá mě tam, kam jsem měl namířeno a říká ještě 5km...ale ať jdu po asfaltu, že Francigena, by mě hnala do kopcu..a ukazuje že mám pak odbočit, jsem na křižovatce, ale nejsem si jistej zda tady odbocit, chyba nepřichází v úvahu....šílené fouká, padaj větve a poprchava...jdu rovne....fouká tak, že mám celkem problém se udržet na silnici...všude už "varanovo oblíbená věta" všude chcije, jako svineeeeee. Je to peklo, jen nademnou mě snad někdo strezi, protoze jen poprchava... V dálce vidím, cíl...v tom najednou mě přes oblicej veme asi 40cm větev. A trochu mě sekla přes nos, brejle a hlavu. Trochu mě teče krev, ale nic vážného... Ještě, že nebyla větší, auto zde projede tak po 15minutach... No nic jdu dál a koukám na větve nademnou.. lidé v autě na mě koukaj, co tam dělám, ale evidentně na mě kašlou a jedou si dál... Přicházím ke kruhaku na okraji města, ptám se na kostel, na kterej mě směřoval otec. Samozřejmě je až nejvejs na kopci a začíná už dost pršet, na ponco jsem linej a tak jdu dál... Optam se ve městě, koupím 1/3 margarety, ktera je ve asi za 2sekundy... To 1 euro jsem obětoval...vubehnu nahoru ke kostelu, kterej je dominantou města, nadhernej, obří... Je zavřeno....a na zvonku ať poutníci nezvoní, že pouze do 1800 je 1830...to snad ne a venku už solidně prší... Jdu do reznictvy naproti, lahoda pro oči(ta cena už ne, kilo pečené za 9euro) ptám se na ostello a pan, co si kupoval baštu se mě ujima, mají tu bombony v kosicku a tak ukazuji, zda mužů...kejve a jeden beru(mám už abstak na sladký, protože jsem to už všechno sezral...nojo...jsem dobytek...) Běžím za panem a vede mě za kostel, tam je vchod a svítí se...podekuji rozloučil a busim do dveri...nic...busim více.....nic...hergot co je? A jdu dopředu ke zvonku.. zvonim...ozve se hlas, říkám poutnik, ptá se, jestli jdu sám a mám credencia(bez toho bych se nikde nevyspal, nenechaj vás...to potvrzuje, že nejste turista ale poutnik) si si vše mám..hlavně mě pusť dovnitř, říkám si.... Bzzzz a otevírám dveře...vchazim do pravého kostela. Vítám se a představují se...ukazuje mě dnešní pelech.. krasa.. toalety jsou zde luxusnejsi než v kde jakém hotelu... Je to tady krasne...dobové dveře, vybavení...slyším modleni kněžich a je zde plno pokojů pro poutníky. Je to tu obrovské, největší a s.nejvíce lidma... Prostě pravej kostel...  Mrzí mě, že jsem čekal 2 hodiny na Luige..protože jsem si zatím mohl projít město, když.nepršelo...

Již 3 město, kam se chci vrátit s někým nebo sám. Má atmosféru, žádnej turista, krasne město/vesnice se vším šudny. První zatím vede Sarzana, o které jsem Vám nepsal, dále toto městečko a pak Altopascio.... Tohle jsou přesně ty města/vesnice, kde chcete být s tím nakom vám záleží a koho si opravdu vážíte. Noční prochazky bez turistů..no prostě to do Vás vdechne úplně jinej kout itálie, než která se běžné jezdí.... Tak snad se zadari.někdy...

Na chodbe sedí whiskaska a lize si tlapku... Jelikož mám klíče jdu i za deště a bolesti kolen ven...skočil na nejlevnější pizzu a koupím si 2L coca coly..musím se zacukrovat.. pomalu ji vypijí na ex... Mnam ta lahoda oproti vode a ranních čajů... Najdu ristorante a zasedam, je to tady.perfektní, krasnej bar, strop z cihel a hned po otevření mě vitaj..sedam ke stolu a k zamilované dvojici naproti mě nesou špagety... Vypadaj luxusne a cena kolem 7eur... Dám si pizzu a sledují pár predemnou, asi probiraj den, mají velkou karafu vína a vody.... Dojidaji špagety a za mmnt se jim nese talíř hranolek(domácí, ne ty hubené mrchy jako u nás) salát a velej 1,5cm steak přes celej talíř... Líbí se mě, jak nikam nespechaj, sedej, bastej,popijej a povídají, kupodivu mě zaráží, kolik toho ta.drobná žena sní, špagety(u nás jako hlavní chod) a pak steak a chlap jen ukusoval.... Jsem tak zasnenej a dívánim se na ne, že si ani nevsimnu jak na mě koukaj...usmíval se a kráčím se pryč... Vedle.mě začíná v salónku, jaká si dětská oslava, mám na ty děti prostě štěstí..... Behaj, rvou a bavej se (pro mě dělaj bordel) ukazují tedy, že si zbytek vemu sebou...ok a je mě prinesen pytlík se s ubrouskama..naladuju to.do něho a.ukazují placení..je prinesen účet v deskách... Dysko je zde automatické 1euro, což mě přijde dost(po přepočtu) ale co.se dá dělat...vsunuji peníze a.oblékal se...odcházím a loučím se s obslouhou, pro.peníze si asi zajde, až bude mít chuť...líbila se mě ta důvěra, ne jako v CR(kde jsem byl teda já) jsem vsunul peníze a do 20s tam byl pikolik... Již ležím a kolena bolej už i při.lezení...u v i d i m e, co bude zejtra.... Půjdu se osprchnou a lehnout... Jsem neskutečně unavenej. Dnes to byl krasnej den až na Godota.... Jinak venku je solidní sajgon... Ahoj

Krásné dopoledne všem

Jednu dopolední, fouká, ale svítí a je teplo... Bohužel mě chytlo koleno a každej krok je utrpení....snad se to zlepší...

čtvrtek 6. února 2014

Trochu mimo trasu (Gemmbassi Terme)

Čao...

Dnešek byl hlavně o sluníčku, modré obloze a výletu... Hned ráno mě jsem byl ohromen modrou oblohou a to pro mě znamelalo jen jedno....dnes se musím dostat někam nahoru... Jelikož jsem po východu z města nenarazil na jediné značení a mapka ukazovala do dalšího města, byl jsem si jistej kudy cesta povede..... Hned na možné odbocce jsem uhnul a sunul se malebnou krajinou, kde všude bzucelo, pucelo a vše bylo krásné zelené....po každých asi 10metrech v trávě něco zachrastilo, jesterky evidentně také využili slunicko a jen ja je trochu mou chůzi rušil...všude teče voda z kopcu, na polích jsou kaluze, které připomínají jezera a všude to krasne voní... A ja se stále sunu nahoru a dolů.... Vyjdu co nejvejs to cesta umožňuje a vidím něco jako věž....v bahnite cestě, kde by ani auto nevyjelo dělám jeden krok za druhým s vidinou, že budu moc vylézt nahoru a dostane se mě vyhlídka.... No...když jsem tam vylezl tak tam nic nebylo jen jaká si věž a všude olivovniky, takže zase hurá dolů...co bych nechtěl, je zde natáhnout se...ono vlastně moc ani nedělám kroky, ale spíše lyzuju po bahně.... Nahoře se naobedvam a běžím dál...zase nádherné rozhledy, údolí, vše upravené..báseň pohledet...lidé ve vesnickach mě zdravej, občas dáme slovo a ja si jen tak s úsměvem na tváří kráčím dál a dál a nic mě nebolí..... Dokonce se i opálím....trochu... Je to tak na tričko, ale nechci riskovat, že mě ofoukne a tak jdu v moire a rolaku... Co mě pobaví, že lidé zde chodej nabaleni, jak když je u nás -10...Haha... Mě je vedro strašný, leje že mě a mě se rapidně zvýšila spotřeba vody...proto všude doplňují, jak to jen jde.... Zdravím se s cyklistama a trochu závidím, jak jim to utíká...zde je to pro kolo jak stvořené...sama rovina.... Tak treb v budoucnu na kole? Když jsem odpocoval mimo cestu bylo moje městečko (Castelfiorentino) 12km... Teď dojdu k ceduli a je ještě 10km....no to jsem si zašel úplně někam jinam... No dojdu na rozcestí a cesta po asfaltu nebo nahoru...co myslite, že volím...běžím nahoru a užívám si výhledu...(kdybych šel po silnici, došel bych do castelfiorentina cca kolem 1300 a teď bylo 1300 a ja byl někde v říti) no tak si straduju dál, projdu dolů kolem plno olivovnikama a ta cesta stala za to...zase jsem ji slyzoval a vracím se na hlavní asfalt.... 3km jdu snad po cestě jen pero kamióny, ode se sotva vejdu a tak stále uskakuji a dělám jim místo, někdo mávne, jako že díky, že beru ohled...no ono taky aby ne...moc šanci si proti kamiónů nedávám..konečně dojdu kam potrebuji, ale vím že do centra to je ještě kus, vím, že zde spát nebudu, protože ostello je jinde... Na ceduli je dalších 8km do Gemmbasi therma...to už nedám, je kolem 1550 a dám si 10 min na stop....nezájem..jen jeden človíček jede v takove trikolce, a ukazuje, že by vzal, ale nevejdem se...zasmeju se a jdu na vlak.... Ten tam nejede..hmmm...KUA co ted.... Ptám se mladé slečny a ta googluje..bus bus..oki a předá.le chlapoj, kterej mě ochotně vede asi 60m na zastávku, ukazuje že si musím koupit lístek v trafice...jojojo..už mám málo, pojedu na černo, chtej 1,3 euro za 8km.. sednu si do místní kavárny, kde se slušně zeptám, že nic.nechci jen si dopisu deník a zase půjdu... Žádnej problém....mám cca hodinu..dopisu a jdu na bus...cestou potkávám jeptisku a pro jistotu se ptámna ostello...zde je,  ale je zavřeno..škoda.. cekam, když v tom ke mě přijde tlustejch chlapík, podobanej a vypadá jak houmles a na krku megakriz...a ptá se: Germany..no....engelend...no...canadien..no...australia...no když v tom mu říkám cechoslovakia aaaa...žena v pozadí se na mě diva a dává mě pohledem znamení, ať si dávám bacha....spozornim...už jede bus a pani mě vysvobozuje a nastupujeme spolu..děkuji ji a sedam si.. jedeme. Ja hledám napis, kam potřebuju.... V tón se na mě žena podívá a ja ji říkám Gemmbasi...a ukazujeme, ze jme dávno tady...řidič to zadupne a pouští mě ven, všem jim podekuji a vytvorim malou kolonu... Po ptaní na místním sociálním úřadě, kde mě vše ochotně pracovnice vytelefonovala se vracím na okraj města asi 1km...(zde zase vidím značení mě trasy za dnešek poprve) přicházím ke kostelů a vítá má ukazatel a kam mám jít, je to hezky znacene a mám divnej pocit, už je tma a dost se ochladilo..vejdu na nádvoří a zde nikdo, tma, všude zhasnuto, ani jedno tel. číslo nejde, kam bych měl zavolat....tak si rozbalil tady stan(popravdě jsem se do sprchy těšil, protoze jsem dneska všechno propotil aspoň 3x) v tom přijíždí auto...vystupuje mladík s plnovousem, podává ruku a vede mě dovnitř....12euro...cože? Snažím se cenu ukecat, že nepotřebuju nic, jen přístřešek...marně, není to na něm ale slyším něco o jeho sestře, tu bych třeba ukecal...tak si ji nechávám zavolat, dostávám klíče, provede mě(je to tu fakt velké,a je cejtit turismus) říká, ze dorazí kolem 1900, čekám....přijede, ale ani ji neukecam, co ted...je večer...opravdu nerad platím, ale kartou. Říkám, že pro turistů je to OK, ale pro potnika mě to přijde moc a.měli by o tom přemýšlet..pousmeje se a kejve, jako že mám pravdu, ale je to rozhodnutí města a ne její... Klíče mám nechat v pokoji až ráno půjdu....

Po hodinové sprse a vyprani věci se chumlak do spacáku....za písniček Bruce Springsteena dopisuju blog, deník a půjdu si lehnout.... Dnešek byl o vejletu a krajině...ikdyz jsem šel mimo trasu, aspoň jsem nešel po silnici mezi autama, ale mezi olivovniky, vesnickama, lidma a krajinou...

Dobrou noc vsem..... Zase pár fotecek...... A vše nej k narozkam Picingroj a k jeho blizicim se kulatinam....