Vyrazím a hned za městečkem(Altopascio) je kruhový objezd, kde je velká tabule mě trasy.. Chvilku tam stojím a dívám se...na kruhaci zastavuje auto, ale nevěnují mu pozornost...za mmnt vedle mě stojí chlap tak ve věku 35az40 a drží igelitovej sáček a v něm 1 pomeranč jedna 50cl voda a čokoláda...a podává mě ho.... Pro mě? Si.. Via Francigena říká...si si odpovidam a přijímám... Ukazuje kudy mám jít a rozloucime se a jdu s ním... Passanger 5km... Jede mim smerem 5km tak jestli nechci hodit dopředu, jelikož tahle cesta vede zase po asfaltu, neváhám a sedím vedle něj... Italský si "pokecame" a jsme na rozcestí... Ještě mě říká, že moje trasa za pár km vede mimo asfalt a ať tam nechodím, že jak moc prší, tam je bahno a hnus... V hlavě už se vidím na té cestě... Si odpovim..podáme si ruce a vystupují... Jdu ještě tak 5km po asfaltu a rušné spojovace a najednou vidím onu odbocku...juchuu jupajda a jsem na ní a straduju si to bahno nebahno, kaluz nekaluz... Je to krásná cesta a tím, že mám kvalitní obuv mě tohle nemůže zaskočit... Srdíčko plesa a raduje se, že nejdeme po asfaltu...únava je pryč.... Tady by šlo i dobře bivakovat..ale je brzo....jdu kolem farmy konu...udělám pár fotek, pohladil si je a jdu dál...dolů,nahoru,dolů...mijim penzion pro pány a zase nahoru...bahno, potoky vody, ale to nevadí....zde me nemůže nic zaskočit, šel jsem horším terénem, zažil horší věci.... Jdu jak tak, v písku se borim, kraje vymlete od proudu vody, padají dolů, jako laviny.... Je tu na me vedro(cca tak 8C) a vlko, to neva, leva...práva...levá...práva...všechno je lepší než asfalt.... Takto jdu kolem 9 km.. sejdu, přeskočim silnici a jdu zase mimo. Poobedvam na krásném místě, kde si ptáci povídají a i výhled ujde... Trávím zde cca hodinu. Jdu dál a zápar km jsem v krásné vesnici, kam jsem směřoval (Fucecchio)..... Velkej nápis osttello, cinknu, a uz se vypisujou papíry. Mám krasnej čas je kolem 1500 a budu relaxovat.... Najednou vytahuje něco jako účtenku a píše tam mě jméno a 18...... Oblicej se mě protahne a říkám : What? 18euro...si říká... To much... Preskrtava a píše 15...sorry, to much for me. My budget is max 5euro... Na to mě odveti italský, že to není bohužel na ni, ale je to dáno obcí a v pravidlech.... Tohle si nemůžu dovolit, leda by v tom byla večeře se snídani a jídlo na cestu. Loučím se a jdu dál.... Čas mám... Indy tak 3 možná 4 km. Kde řidič menšího náklaďáků jde akorát do auta...tak se Ho zeptám.. ukazují místo kam jedu... Říká tak 7km to ujdu, říkám si v duchu.. když v tom ukazuje, že tam sice nejede, ale hodí mě tam... Neváhám a jedeme... Během cesty mu ukazují mapu a během řízení, ji zase studuje.... Líbí se mu to.. jsme na místě...moc mu podekuji...nasazují u kruhace batoh, on Ho zatím objede zamavame na sebe a jdu. Tohohle si opravdu člověk musí vážit, nemusel.mě sem hodit, sice na kraj města, ale o to přeci nejde.. jde o to, že to udelal, ikdyz nemusel a neměl to na trase..... Jdu do.města ještě tak 3km a v místní charite se ptám...jsem naveden do nemocnice. Zde dostávám razitko, dávám ID a uz mě vede k mému dnešnímu bytu. Dostávám klic a ráno Ho mám vrátit... Je to zase vse, co potřebují... Ještě zabehnu do města, ale zde není nic zajímavého, nehledě že me nohy bolej i bez batohu, ono když nesou 90kg a batoh...se není cenu divit... Udělám potřebnou očistu a kolem 1730 zaleham....a píšu blog(kterej je zase dost podrobněj a tak si to do deníku ani psát nemusím.......co bych dál za malej ultrabook, než to cvakat na mobilu hahahah) kolem 1900 mě někdo tuka na dveře, starší pan a v ruce má osvedceni a zároveň pamatku, že jsem zde byl...a dává mě k tomu i kus plastové roury, do ktere si to pak ulozim, aby se nepomackal....myslej na vše a to se mě líbí... Jsem rád, ze jsem nedal 15euro a šel dál...mám krásnou pamatku i pár novejch zážitků, dokonce je zde i připojení na internet....teď si tu už popijim čaj a nohy relaxujou, jak to je jen možné....
Ještě něco málo k madraci a postel, všechno je tu na mě malé, téměř vždy mě nohy koukaj přes postel, ikdyz jsem hlavou narvanej na kraji postele... Nehledě na to, že madrace, jsou zde extrémně měkké, a když jste nani máte pocit, že jste na nafukovacim lehatku u moře.... Je to opravdu haluz, hlavně pro mě, kterej má rád tvrde madrace.... Tyhle jsou extra "plavaci" ... Ale mám právo si stěžovat? Myslím, že ne.... Ráno napisu do knihy návštěv, poděkování a půjdu zase dál..... Jo a někdo už tu letos byl....takže budu druhej...škoda ... Ahoj všem pár fotecek, že John Chipsa putuje.......
Téd jsem to chtěl uploadovat, když další tukani...jdu otevřít, samozřejmě zde beham bos a jen v trenkach (ostatně všude chodím tak, jak jsem byl stvořen, ale zatím jsem na nikoho nenarazil...Hahaha) otevřu a mladík od zachranky mě dává papír s tel číslem do další ubytovny, kterou mám při cestě a vysvetluje, ze pokud to stihnu do 1700 tak ok, pokud po tak mám volat...úžasné, jak se starají... Další zastávka v ostellu jménem Gambassi......
Žádné komentáře:
Okomentovat