úterý 11. února 2014

...Viterbo...

Tak jsem již po sprse, věci vyprany, šátek na krku a deník dopsan.. po pár hodinách vlakem, busem jsem se sem dostal. Ve vlaku mě chytnul průvodci, ale ten vlak nejel kam měl, ikdyz mě bylo řečeno, že jede a tak mě nechal bejt a ještě mě poradil, kde mám vystoupit a jak pak dál. Mile mě překvapil...hodnej pruvodci... Když jsem dojel do cíle busem, kde jsem měl krásnou projížďku horským městečkem se mě na autobusaku ujaly 2 ženy, jedna jaksi mentálně mimo realitu a druhá stará malá paní, ale umělá AJ.. té jsem se pak věnoval.. poslala mě na bus a v buše byl mladík, kterej se mě ujal dál... Řekl kde vystoupit a kam mám jít. Před kostelem mě sestra řekla, že je otec v nemocní a navedla mě jinam... V jiném kostele jsem se dostal do pracoviště zpracování map pro Garmin... Ochotnej starší pan mě vytisknul mapy, zakreslil kam mám jít a volal ženě, aby tlumočila... S tou jsem si pokecal a předal jejímu manzeloj. Volal na ostello, ale nikdo to nezvedal, říká, ze mě tam odveze...wow...  Jme tam a nikdo, volá a v tom přijíždí otec ve starém mercedesu, dost při těle a na krku megaretez z křížem, jak kdyby byl repova hvězda... Loučím se s "garminakem" a ještě píše číslo na jeho ženu, kdyby něco... Děkuji a otec mě vede na ubytovnu...30euro... Koukaj jak sova....nepřichází v úvahu a ukazují do penezensky, kde mám poslední 5euro.... Vše co mám... Někam volá a říká, že ok a bere(tohle mě docela zajímá, jak to vlastně funguje a kam jdou prachy...hmmm) dává mě razitko, vyplním ID, říká ať po sobě uklidim a ráno jen ať zabouchnu... Loucime se...  To bylo tak ve stručnosti... Ahoj

Žádné komentáře:

Okomentovat